Kolaps komunismu ukončil čtyři desetiletí otroctví
Žádná říše v historii se nerozpadla tak rychle a poměrně pokojně jako ta sovětská v klíčovém roce 1989, který viděl napříjklad v listopadu pád Berlínské zdi. Krveprolití v Rumunsku o měsíc později bylo snad jedinou větší negativní událostí. Jugoslávie, která nikdy nebyla pravou součástí této říše, se vydala tragicky odlišnou cestou; ale pro zbytek střední a východní Evropy, i když zjevně nedokonalým, bylo posledních 30 let časem zázraků.
Životní úroveň většiny obyvatel regionu se výrazně zlepšila a většina z nich to ví. Nové průzkumy výzkumného střediska Pew ukazují, že 81% Poláků, 78% Čechů a 55% Maďarů souhlasí, že tomu tak opravdu je. Pouze Bulhaři zastávají pochmurný názor, protože pouze 32% z nich si myslí, že jejich životní úroveň se od roku 1989 zlepšila. Vývoj byl nerovnoměrný, ale pro každé vylidňování a stárnutí rustikálu ve východní Evropě existuje prosperující průmyslový region, technologický klastr nebo servisní středisko, které zoufale potřebuje více pracovníků.
Majority v každé zemi, většinou velmi velké, podporují vícestrannické systémy a tržní ekonomiky, které jim to přinesly, stejně jako jejich integraci do západních institucí – EU (od roku 2004) a NATO (od roku 1999). Svobody cestovat a pracovat kdekoli v EU využily miliony lidí. Mnozí, kteří zůstali pozadu, se však cítí pozadu. Aniko Takacs (25 let), který pracuje na čerpací stanici na maďarské straně hranice s Rakouskem, vydělává měsíčně 500 EUR (asi 13tis Kč). Její sestra, která dělá stejnou práci pro stejnou společnost v Rakousku, vydělá 1 500 EUR (cca 38tis Kč). Země s nízkou mírou plodnosti a malou imigrací čelí prudkému poklesu populace.
Lidé odcházejí nejen proto, že mzdy jsou vyšší v západní Evropě, ale také proto, že veřejné služby jsou tady lepší a korupce vzácnější. Kolik východoevropských lékařů a sester emigrovalo i proto, že přístup k dobré zdravotní péči se na některých místech, zejména mimo velká města, zhoršil.
Po třech desetiletích demokracie je cynismus o politikech stejně rozšířený jako v západní Evropě. Na Slovensku 63% lidí si myslí, že většina zvolených úředníků je jedno, co si myslí, průzkum Pew; v Maďarsku 71% a v Bulharsku 78%. Pro srovnání, čísla ve Francii a Británii jsou 76%, respektive 70%.
Komentáře
@deFlegmatique je to přece na konci článku uvedené
@stanikkolarik dobře, ale ne, každý je registrovaným odběratelem The Economist, takže se stejně o autorství nic nedozvíme - z náhledu článku to patrné není. A taky nevidím důvod, proč bych měl třikrát klilat, abych se této informace dobral a stejně se ji nedobrat, když ten, kdo na článek odkazuje může udělat tu jednoduchou věc, že autora zmíní.
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.